Obecně je nepřípustné, aby osoba získala na úkor jiné osoby prospěch, který jí nenáleží. Takové jednání vymezuje občanský zákoník jako bezdůvodné obohacení, jež definuje jako majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
Sjednání zkušební doby mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem slouží k tomu, aby si obě strany ověřili, zda jim pracovní poměr vyhovuje. Stává se, že zaměstnavatel zjistí, že zaměstnanec na danou práci nestačí, ačkoliv v jeho životopise stálo, že s daným typem práce má několikaleté zkušenosti. Stejně tak zaměstnanec může po prvních dnech v práci zjistit, že prostředí, ve kterém pracuje, je například nevyhovující jeho zdraví.
Pokud někdy budete potřebovat právní pomoc, rozhodně nepodceňujte výběr advokáta. Kritérií pro výběr je hned několik. Základní kritérium představuje to, zda se advokát zaměřuje na oblast práva, do které Váš právní problém spadá. Nebudete-li si jisti, jaké právní zaměření při výběru advokáta na portálu advokati-pravnici.cz zvolit, obraťte se na naši redakci, kde Vám diskrétně rádi poradíme.
V souvislosti s narůstajícím významem informací ve společnosti, které představují v podnikání konkurenční výhodu a znamenají tak určitý náskok před konkurencí, je kladen stále větší důraz na jejich ochranu. Proto se v historii zrodil pojem obchodního tajemství, který je definován v ust. § 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“), tak, že jej tvoří veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu. Tyto skutečnosti přitom nesmí být v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, podnikatel má vůli tyto utajovat a odpovídajícím způsobem jejich utajení také zajišťuje. Obchodní tajemství představuje nedílnou součást podniku a tvoří také součást obchodního majetku.
Ministerstvo spravedlnosti ohlásilo příchozí změnu obchodního zákoníku v oblasti úpravy kolize postu manažeru a člena statutárního orgánu. V minulosti se Nejvyšší soud několikrát k této otázce vyjádřil, a to dosti nekonzistentně, kdy nejprve souběh zcela posvětil a následně jej učinil neakceptovatelným. Posledním závěrem tak byl rozpor souběhu výkonu funkce člena statutárního orgánu a manažera. Nejčetněji se tento jev objevuje ve společnostech s ručením omezeným, kde jednatel (člen statutárního orgánu) zastává zároveň v rámci pracovněprávní roviny například místo ředitele.
Ministerstvo spravedlnosti poslalo dne 4.1.2011 do připomínkového řízení návrh nového občanského zákoníku, tentokrát má možnost se k návrhu vyjádřit i laická veřejnost. Podle slov tiskové mluvčí ministerstva spravedlnosti Terezy Palečkové: "Své připomínky k novému občanskému zákoníku, který by měl nahradit ten současný, pocházející z roku 1964, budou moci experti i laici na adresu ministerstva zasílat až do úterý 25. ledna."
Vztah jednatele a společnosti lze označit za závazkový právní vztah, který se řídí podle § 66 odst. 2 ObchZ přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, není-li tento vztah vymezen smlouvou o výkonu funkce nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností. Smlouva o výkonu funkce upravuje a zpřesňuje vzájemná práva a povinnosti mezi společností
a jednatelem, jež zároveň tvoří strany této smlouvy. Je třeba zdůraznit, že uzavřením smlouvy o výkonu funkce nedochází ke vzniku funkce jednatele, neboť tato funkce vzniká na základě jiných skutečností.
Ministerstvo spravedlnosti přišlo s návrhem týkajícím se sjednocení výživného. Podle slov ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové se jedná o pomocný materiál, který obsahuje pouze doporučující pravidla pro soudy. Pokud bude tento materiál schválen, dojde v rámci celé republiky k určitému sjednocení výživného.
Podnájem bytu je specifický případ nájemního vztahu, kde pronajatý byt nebo jeho část je jinému (podnájemci) přenechán do podnájmu. Podnájem bytu představuje vztah mezi nájemcem a podnájemcem, nejedná se však o vztah mezi podnájemcem a pronajímatelem. Nájemce může nechat byt podnájemci do podnájmu jen s písemným souhlasem pronajímatele. Není-li splněna tato podmínka, je smlouva absolutně neplatná.
Novela trestního zákona č. 40/2009 Sb. platná od 1.1.2010 přinesla nový trestný čin, který doposud náš právní řád neznal. Jedná se o takzvaný stalking, který představuje nebezpečné pronásledování a obtěžování určité osoby. Trestní zákon vymezuje skutkovou podstatu nebezpečného pronásledování v § 354: